Co je Cushingův syndrom u psa?

pejsek uhýbá hlavou před rukou držící tabletu

V poslední době jsme zaznamenali stále více dotazů týkajících se zdraví vašich mazlíčků. Nejčastěji to byly dotazy typu, co dělat, když pejsek nadměrně pije vodu, častěji močí a má neobvykle zvětšené, povislé břicho. Toto jsou nejčastější příznaky Cushingova syndromu a my se rozhodli, o něm napsat pár slov.

Co je Cushingův syndrom? Jedná se o hormonální poruchu způsobenou nadbytkem kortizolu. Spontánní Cushingův syndrom se rozděluje na primární, kdy je příčinou onemocnění samotné nadledvinky, nejčastěji nádorovým procesem, nebo sekundární, kdy je problém v řídící jednotce, tedy adenohypofýze, která bývá nejčastěji postižena nezhoubným procesem - adenomem.

Jaké jsou příznaky této nemoci, koho postihuje a jak se jí bránit?

Pokud je zvíře zdravé, je funkce nadledvin řízena podvěskem mozkovým, který v pravidelných intervalech tvoří adrenokortikotropní hormon ACTH (ACTH je adrenokortikotropní hormon předního laloku hypofýzy, který řídí činnost kůry nadledvin). ACTH přikazuje buňkám nadledvinek tvořit kortizol. Pokud je hladina kortizolu zvýšená, tlumí produkci ACTH, čímž se hormonální osa sama reguluje. U Cushingova syndromu je ale vše jinak.

Nadledvinky jsou 2 malé žlázy s vnitřní sekrecí, umístěné v dutině břišní, ve kterých se tvoří hormon kortizol. Ovšem jeho nadbytek způsobuje výrazné poškození všech těchto funkcí a poškozuje orgány. Pokud se pes neléčí, dochází rychle ke zhoršování jeho celkového zdravotního stavu a vede až k úhynu zvířete. 

Co je vlastně kortizol?

Ve správném množství je nezbytný pro ochranu zdraví. Často je nazýván jako "stresový hormon" - při psychické zátěži se jeho hladina přirozeně zvyšuje a připravuje tak tělo na boj či útěk. Podporuje rozklad bílkovin, uvolňování tuků a zvyšuje obsah cukru v krvi pro dostatek pohotové energie. Zvyšuje srdeční výdej a krevní tlak. Působí protizánětlivě a obecně tlumí imunitní odpověď. Kortizol je pro tělo velmi důležitý, škodlivý je pouze pokud je ho dlouhodobě nadbytek.

Koho nejčastěji Cushingův syndrom postihuje?

Vyskytuje se především u postarších psů menších plemen (nejčastěji nad 11 let). Pro příklad uvedeme pár plemen: jezevčík, pražský krysařík, miniaturní pudl, malý knírač, ale Cushingův syndrom najdeme i u větších plemen jako je labrador či německý boxer. Feny onemocní častěji než psi. Často tato nemoc postihuje i koně a křečky, méně často kočky. 

Jaké jsou příznaky Cushingova syndromu?

Příznaky začínají pozvolna, jsou různorodé, ale většinou se objeví alespoň 2 - 3 z uvedených abnormalit.

  • U více než 80 % psů je zvýšený denní příjem vody (nad 100 ml/kg).
  • Se zvýšeným příjmem vody je spojené častější a delší vylučování tekutin.
  • Neschopnost udržet moč během noci.
  • Větší „žravost“.
  • Zvětšené povislé břicho.
  • Ztráta srsti (na většině části těla kromě hlavy, končetin a ocasu).
  • Nadměrná pigmentace, zeslabená kůže, tvorba komedonů (uhříků).
  • Snadno se tvoří modřiny, rány se špatně hojí.
  • Svalová slabost (pes nemůže do schodů či na delší procházky, protože se rychle zadýchá).
  • U fen dochází k prodlužování intervalu mezi háráním, či vymizí úplně.

Dalším projevem může být i to, že se pejskovi najednou špatně zvedá, nemá o nic zájem či je letargický.

Jaké jsou příčiny?

  1. Nezhoubný nádor v podvěsku mozkovém, který nezřízeně tvoří ACTH či nádorový zvrat nadledvinek s vysokým produkováním kortizolu. Tento stav se nazývá „spontánní Cushingův syndrom“.
  2. Dlouhodobé podávání kortizolu k léčbě jiných onemocnění. Tomuto stavu se říká „iatrogenní Cushingův syndrom“ (je způsobený lékařem). Je možné, že mazlíček dostal příliš mnoho kortizolu díky předepsaným léčivům. Tato léčiva se používají například při léčbě autoimunitních chorob či alergií.
  3. Mezi důležité příčiny – kromě nejčastějšího nezhoubného adenomu hypofýzy, patří i primární tumor nadledviny, tyto nádory jsou častěji zhoubné.

Jak zjistit, že se jedná o Cushingův syndrom?

Veterinární lékař provede vyšetření krve, kde by se měly projevit typické odchylky. Následuje podrobnější krevní test a test moči, které ukáží, zda nadledviny a hypofýza pracují správně. Tato vyšetření ovšem nedávají hned jasnou odpověď. Často se také provádí sonografické a rentgenologické vyšetření břicha.

Funkční testy

Je možné změřit hladinu kortizolu v krvi, ale nepravidelné vylučování tohoto hormonu znamená, že momentální naměřená hladina může být často zcela normální. Proto se funkce podvěsku mozkového a nadledvinek měří tzv. funkčními testy (ACTH – stimulační test, LDDT, test poměru kortizol/kreatinin v moči). Každý má trochu jinou citlivost a podává odlišné informace. Ani tady ale testy nejsou 100%.

Léčba 

  • U iantrogenního Cushingova syndromu je léčba zřejmá, stačí změnit dávkování podávaných léků či je zcela vysadit.
  • Pokud se syndrom potvrdí jako spontánní, je potřeba začít podávat nemocnému pejskovi léky. V současnosti je nejčastěji používaným preparátem Vetoryl s účinnou látkou trilostan, který zastavuje syntézu kortizolu, nedestruuje tkáň nadledvin a jeho účinek je vratný. Tento preparát se používá při léčbě sekundárního, ale je účinný většinou dočasně i u primárního Cushingova syndromu.
  • Dalším lékem je Mitotan, ten se dnes používá minoritně, vzhledem k tomu, že jeho použití způsobuje trvalou destrukci části nadledviny a je nutné při léčbě postupovat velmi opatrně. Přesto se dodnes používá zejména při léčbě nádorů nadledviny. Bohužel ale mají tyto léky nežádoucí vedlejší účinky – zvracení, nechutenství a slabost. Je potřeba na to být připraven a akceptovat to.
  • Léčba trvá několik týdnů a poté je potřeba pejska ještě sledovat. Je ale obvyklé, že se nemoc vrátí a je potřeba léčbu opakovat.
  • Důležité při léčbě léky je pravidelně docházet na kontroly k veterinárnímu lékaři, aby sledoval jeho zdravotní stav a případně upravil užívání léků.
  • Léky nedokáží zcela vyléčit, ale umožní utlumit příznaky choroby a výrazně zlepšit kvalitu života nemocného psa. Léčení psi mohou žít zcela normální a plnohodnotný život.
  • Jednou z možností léčby je i chirurgické odstranění postižené nadledviny, v případě jednostranného nádoru. Jedná se ale o velmi složitý zákrok.

Důležité upozornění

Tento článek je pouze informativní a v žádném případě nenahrazuje odbornou konzultaci s veterinárním lékařem. Pokud máte pocit, že toto onemocnění může mít váš mazlíček, obraťte se na svého veterinárního lékaře.

Článek byl konzultován s MVDr. Alžbětou Maradovou (VetMar – Veterinární klinika Maradovi, která se nachází kousek od Mělníka).

MVDr. Alžběta Maradová se narodila v roce 1972. Získala Absolutorium Veterinární a farmaceutické Univerzity Brno v roce 1997. Absolvovala několik zahraničních stáží - Birmingham, Manchester UK, Giessen - Německo. 10 let působila ve Veterinární nemocnici Libuš jako specialistka na sonografii, interní medicínu a intenzivní péči.

Co o sobě prozradila?

„Od roku 2007 provozuji s manželem MVDr. Daliborem Maradou Veterinární kliniku Maradovi v Mělníku. Zde nabízíme komplexní veterinární péči, kromě celkové preventivní péče též řešení komplikovaných interních pacientů, chirurgické zákroky včetně ortopedie a neurochirurgie, intenzivní péči - hospitalizační, rehabilitaci včetně hydroterapie, zaštítěné diplomovanou rehabilitační sestrou a další komplexní služby. Vše nyní v nových moderních a nadstandardně vybavených prostorech.“

Sdílet na:

Nechcete přijít o žádné novinky?

Kategorie